Image Alt

Kavárna Pikola

Na to přece nebudeme mít čas!

Letos v listopadu oslaví naše kavárna 5 let. Přesně si pamatuju, jak jsem se rozhodl, že to tu zkusíme otevřít. Vůbec nic jsem o tom nevěděl a moje tehdejší naivita mi je doteď záhadou. Neměli jsme žádné zaměstnance. Za barem mi tenkrát pomáhal kamarád, se kterým jsem se bohužel nakonec rozešel ve zlém, a i to mě doufám posunulo v budoucích vztazích k mým zaměstnancům. Někdy si snažím vybavit kolik lidí v Pikole pracovalo, ať už na brigádě nebo na stálo. Vyskakují mi jejich jména, obličeje, klady a zápory. Jejich povahy, osobnosti, smích… Občas někomu z nich napíšu nebo se obejmeme, když se po dlouhé době vidíme… Myslím, že tu nikdy nedělal nikdo obyčejný nebo dokonce nudný. Troufám si říct, že všechny parťáky jsem měl nebo stále mám rád. Až časem jsem si uvědomil, že mít kamarádský vztah se zaměstnanci není standartní a že se to v gastru skoro vůbec nenosí… Já to ale jinak neumím. Nikdy jsem se nesnažil být šéfem, ale spíš parťákem, který s čímkoliv pomůže, zaskočí nebo podrží v těžké situaci… Někdy mi to jde a někdy ne. Sám mám spoustu chyb a svádím s nimi vnitřní boje téměř každý den. Lidem, kteří jsou mi nejblíž, se ale vždycky snažím vyjít vstříc.
Nikdo v Pikole není profík. Tím myslím, že na nic nemáme školu. Všechno know-how, všechny informace a zkušenosti jsme prostě sbírali, jak šel čas a dost často za jedním správným krokem stálo spousta těch špatných. Jezdíme na stáže, na školení nebo na konference. Posloucháme podcasty nebo se inspirujeme u těch zkušenějších v oboru. Chceme být profíci. Už to není jenom sen o malé útulné kavárně v Šumperku. Už je to realita, která musí uspokojit čím dál náročnější zákazníky, ale hlavně vydělat na výplaty, provozní náklady a daně.
Kromě kavárny tu totiž máme ještě kuchyň, pekárnu, apartmán a pražírnu kávy. Vše spolu musí fungovat a za vším stojí někdo z našeho týmu.
Tahle práce je opravdu náročná. Občas mě vidíte sedět před kavárnou s hrnkem kávy… Co ovšem nevidíte je celodenní práce, která se téměř nedá nespojovat s osobním životem. Dost často je potřeba vyřešit spoustu malých detailů, bez kterých by tenhle podnik nefungoval. Musí se zařídit, objednat, zaplatit, nachystat a vykomunikovat spousta věcí, které se prostě nedají odložit na další den, a to někdy bývá opravdu vysilující. No a když si kolegyně Aneta, která má na starost tento web prosadila kolonku BLOG, kam prý budeme psát různé postřehy, myšlenky nebo plány, tak já si pořád v hlavě opakoval… na to nebudeme mít čas! No a zrovna teď je přesně za 10 minut 12 a já bych měl spát, protože budu ráno celý den na nohách. Nicméně my potřebujeme ty nové parťáky, které to tu bude bavit stejně jako nás a nebudou brát práci v kavárně, jako přechodnou letní brigádu. Takže tenhle článek je vlastně takový nábor hehe. Nemusí to tak vypadat, ale i v kavárně velikosti Pikoly mohou vznikat nová pracovní místa a je možné se z pozice obyčejného baristy vypracovat třeba na šéfa, protože tím já vlastně ani být nechci (raději bych zase byl tím baristou). Jestli by tě tahle příležitost zajímala, tak nám napiš na kavarna@pikolasumperk.cz
Jirka